weblog @ m4rtin.com

Přestože to bude znít jako výmluva, začal jsem nedávno hledat důvod, proč nepíšu žádné články. No, spíš ani ne důvod, ale jak s tím naložit. Napsat trošku smysluplný článek není sranda, zabere to spíš hodinu než pět minut, kterých bych tomu chtěl věnovat. Proto nepíšu, stejně bych se jen rozčiloval. Nicméně se  mi libí twitter - komu také ne

Na druhou stranu jsem nechtěl zapadnout mezi miliony lidí, kteří twitterují na twitteru, tak jsem se začal poohlížet, jak sprovoznit malý twitter tady na stránkách. Pomohla mi k tomu templataProlog od automattic.com, nalodoval jsem pár pluginů a bylo to.

Novou kategorii twitteru a příslušní design naleznete nově v Twitter / Micro blogging.

Zároveň se příspěvky nezobrazují na hlavní stránce, v RSS ano.

Share/Save

Opravdu jsem se pobavil, když jsem si přečetl žebříček FilmPub AWARDS: To nejlepší za rok 2008. Letos toho zjevně mnoho nebylo, protože v žebříčku toho nejlepšího figurují opravdové nesmysly.  Posudtě sami.

Nejlepší filmy roku 2008

1. Temný rytíř / The Dark Knight - bez komentáře nejlepší film letoška.
2. Až na krev / There Will Be Blood - parádní film, který mě ale až tak nedojal, ale s letošní bídou si druhou pozici určitě zaslouží.
3.  Pokání /Atonement - tohle je pro mě největší zklamání, všichni o tom básní a já tomuhle na chuť nepřišel ani trošku. Přijde mi to jako velice přeceňovaný film.
4. Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem /The Assassination of Jesse James by the Coward Robert Ford - film mě úplně nezklamal, ale že by to měla být čtyřka letoška? Oh, to ne!
5.  Útěk do divočiny /Into the Wild - na tenho film se zatím chystám, nemohu posoudit.
6.  Tropická bouře / Tropic Thunder - asi největší úlet celého žebříčku. Naprosto nudná a zpackaná radoby komedie, která se občas snaží parodovat a vůbec se jí to nedaří. Na CSFD jsem dal se skřípěním zubů dvě hvězdičky.
7.  Sirotčinec / El Orfanato - bohužel jsem neviděl.
8.  V Bruggách / In Bruges - povedená akce, která by se podle mě měla pohybovat o chlup výše.
9.  Speed Racer - druhý úlet. Film mě naprosto zklamal.
10.  VALL-I / Wall-E - asi nejlepší animák, což tak trošku symbolizuje bídu letoška.

Nejlepší české filmy roku 2008

Opět jsem se pobavil, když vyhrál Venkovský učitel, což je česká klasika. Naprosto nešťastný příběh lidí, který začíná i končí smutně, nelze mu možná nic vytknout ani ho za nic pochválit. Stěží se jedná o komedii, spíše o hořkou ironii - nic jiného se tu bohužel netočí.

Ještě bych se rád pozastavil na diskuzemi, proč tam jsou filmy z roku 2007 a ne všechny z roku 2008.

Je to prostě kvůli tomu, že do Čech chodí filmy se zpožděním, které není vždycky stejné. Premiéry se tak neodvozují od toho, kdy to lze stáhnout z rapidu (překvapivé, že?), ale kdy sem film distributor dostane. Toto všechno znamení jen to, že pokud bychom vyhlašovali žebříček nejlepších filmů roku 2008 ve vší parádě se všemi filmy s premiérami i v Americe, mohl by tento seznam vzniknout  v březnu, červnu a možná také až v záři - zálěží, kdy by se sem film dostal.

Žebříček nejlepších filmů roku 2008 by m4rtin.com přinesu někdy později v dalším článku

Share/Save

Ovladač, který se tu válí na obrázku někde okolo, mě od prvního okamžiku úplně uchvátil. Takhle přesně si představuju legendární červené tlačítko, které zničí svět. Prostě to, co jsme mohli tolikrát vidět v mnoha filmech, nejlépe v Jistě pane ministře, když uváděli Jamese Hackera do pozice premiéra a tak krásně s ním laškoval.

Abych přiznal barvu, nechápu, jak tenhle designerský skvost mohl někdo vypustit do světa. Takhle oškvilou věc jsem už dlouho neviděl, ikdyž faktem je to, že roli ovladače plní velice dobře

Share/Save

To jsem se zase jednou naštval Potřeboval jsem na cizím notebooku převést kontakty z nokie na iphone, což je pro mrkvosoftí operační systém zřejmě nadlidský úkol.

Získání kontaktů z nokie mělo proběhnout přes kabel DKU-2, který žel bohu nesmí být zasunut do USB dříve, než jsou nainstalované příslušné drivery. To jsem samozřejmě udělal, systém zafixoval usb jednotku kabelu jako nenainstalovatelnou a nic na tom nezměnilo ani to, když jsem vše několikrát smazal, odinstaloval atd.

Prostě jak jsem se dočetl na několika fórech, tak mám prostě smůlu. To,  že připojím zařízení dříve než jej nainstaluju je věc normální a lidská, udělá to tak každý s očekáváním automatického stažení ovladačů. Bohužel inženýři z Microsoftu na to kašlou, proč taky ne. Mají Vás v hrsti.

Převod kontaktů jsem nakonec vyřešil pomocí skvělé služby zyb.com, která dovede zálohovat moře telefonů a logicky i přesouvat kontakty mezi vámi managovanými čísly. Mé srdce zaplesalo, když záloha na web funguje na stařičké Noki 6103 pomocí jedné smsky a kliknutí v menu. Chytří lidé existují dodnes.

Odpoledne jsem se však už mile rád vrátil ke svému notebooku, kde mi běží perfektní linux ubuntu. O tom, že lze dělat věci jednoduše jsem se přesvědčil ihned, když jsem potřeboval tisknout na cizí tiskárně, kterou jsem neměl nikdy připojenou ke svému notebooku. Po připojení tiskárny ubuntu stáhlo (přes wifi) ovladače, nainstalovalo je a já během třiceti vteřin tisknul. Nemusel jsem nikde nic lovit.

Prostě Linux pro lidi.

Share/Save

Tak trošku přefantazírovaný thriller s charismatickým dítětem Shia LaBeouf, dámou Michelle Monaghan a geniálním počítačem v hlavní roli. Ten se snaží pod záštitou ukrití v Pentagonu (prostě ho tam postavili) zabít presidenta (jak důmyslné) a oblafnout tak všechny svojí genialitou a přístupu ke všemu, co má nějaký přívodní drát - především akce na poli se stožáry působí značně usměvavě.

První půlka filmu hodně povedená, druhá část horší průměr. Na začátku nejde vytušit, co se děje, prostě protože nejsou žádná vodítka, potom bohužel dojde tradičně na odkrytí pachatele a všechna tajemnost je ta tam. Bohužel onen smysl a důvod všho dění je dost hloupý. Na tenhle neduh si vzpomínám poprvé u z počátku téměř dokonalých Psích vojáků.

Hodnocení: 60%. ČSFD.

Share/Save

O víkendu jsem se poprvé podíval do O2 Areny, bývalé Sazka Arény. V rámci Mistrovství světa ve florbale to byla hezká reklama na tenhle sport v krásné hale. Trošku mě zklamal american style, ve kterém se celá aréna žije.

Na vstupu všem lidem prošacují batohy, což bych ještě snesl, protože si nechci v rámci derby Sparty a Slávie nechat rozčísnout účes železnou tyčí. Na druhou stranu, z batohu musíte vyhodit všechno jídlo, což v případě  dětí docela zvedlo adrenalin. Samozrejmě lze koupit jídlo uvnitř, za solidní ceny a pochopitelně také solidní kalorické hodnoty - nic zdravého nečekejte

Vnitřek je krásný, bohužel odnavigovat se rychle k jednomu z vchodu nejde ani náhodou, protože intuice při návrhu trošku chyběla.

Co nás rozsmálo nejvíc bylo to, že prodavači mají zákaz k nakoupeným lahvím pití dát víčko. To musí vyhodit a láhev vám podat bez něj. Když si kamarád stěžoval, odehrála se velice vtipná scénka.

Prodavač:  ”Víčko vám dát nemohu, mohl bych přijít o práci!“. Kamarád: “Ale já ho potřebuju, co když to rozleju?“. Prodavač: “Dobře, já tu to víčko nechám ležet na pultě, na chvíli se otočím a nebudu se starat, co se s ním stalo.” a spiklenecky se na nás usmál.

Tohle mě opravdu dorazilo. Člověk vysolí padesátikačku za malou colu a ještě mu ji nechají zvětrat.

Zajímavá vychytávka byla při východu. Člověk se ven nedostane bez platné vstupenky, takže pokud by se někomu podařilo podat lístek někomu ven a ten na něj přišel dovnitř, oba dva se ven nedostanou

Poslední věcí, kterou má smysl bloknout je památní cedule celé drahé a krásné arény na které stojí něco jako:  ”Tato sportovní aréna byla postavena českými sportovci za jejich peníze, které mohli využít zcela jinak … “. No prostě skoro jako Národní divadlo

Share/Save

Yesterday, I have migrated the whole content contained in my previous blog from Textpattern to Wordpress. My new system has nice migration tool which gets database credentials a migrates whole content to Wordpress. Of course, there was one little issue.

Encoding problem with textpattern’s cp-windows -1250

Old database was adjusted in windows-1250 encoding and migration tools didn’t calculate with that. Originally, I tried to migrate tables containing articles and comments but that was wrong way. Wordpress is not written in the good way because class wrapping database connection doesn’t support encoding as parameter in the constructor. Encoding is fetched from global variable. I could not change constructor using.

Resolution: using SET NAMES

After each calling of

$txpdb = new wpdb(...);

I only added into file wp-admin/import/textpattern.php contains migration tool for textpattern this line of code

$txpdb->get_results('SET NAMES "cp1250"',ARRAY_A);

Share/Save

Před měsícem a půl jsem opět začal koukat na Prison Break. Jak jsem zmiňoval, dvojka - o trojce ani nemluvě - nestála vůbec za nic a ani si nejsem jist, zda jsem tu celou frašku dokoukal.

Ve čtyřce je to trošku jinak, tloustnoucí Michael - jsem zvědavý, kdy bude mít konečně dvě brady - se snaží dohnat Scylu. Samozřejmě se mu to podaří, bohužel ji pošle do dalších rukou a příběh se uměle prodlužuje, ale je na co koukat a to je to nejdůležitější.

Kvalit jedničky to samozřejmě nedosáne znovu nikdy, je to lehce okoukané a trošiku je vidět, že peníze z toho tečou, tak proč končit. Na čtvrtou sérii se ale určitě podívejte.

Download (i z prapidshare.com): tady

Share/Save

Jak se jistě všichni občané Čekolandu dozvěděli z mediální masáže, máme opět Klause na Hradě. Senzace! Přímou volbu presidenta jsem nesledoval, raději bych snad marnil čas procházením obchodů po Praze

Celá volba má k demokratické volbě daleko asi jako kuřečí křidýlka f KFC k masu. Dokud jsem nesledoval politiku, naivně jsem si myslel, že pán na hradě je člověk, který tam opravdu patří, o něco se zasloužil a především ho všichni respektují. Dostal se tam tedy jakousi spravedlivou cestou v rámci uznání a respektu.

Současná politika včetně zákonodárství je ale bahno, kde nezáleží na kvalitě předkládaných zákonů či osobě presidenta, ale hlavně na tom, kdo na pozadí dokáže přesvědčit větší počet lidí. Pokud odhlédneme od samostatné kvality osoby nebo zákona, vlastně poslanci o ničem nerozhodují. Rozhoduje za ně Topolánek, Paroubek, Bursík, Filip a ten bezpateřní moravák.

Moc v naší zemi se scvrkla do mocnářství pěti pánů, o jejichž inteligenci, životních zkušenostech a správnosti má pochyby i traktorista Venca, co každý den dá dvanáct kousků a pak nasedne to traktoru f TDičku. Rozhodují za nás přízemní jedinci, kteří jsou shrbení tíhou svých vlastních hříchů až k zemi - opuštěním manželek to jen začíná.

Korunu tomu dal sám zmrd Paroubek, který chtěl vyvolat veřejnou volbu. V překladu tedy to, aby si nikdo nedovolil hlasovat proti straně. Back to the primitive. Welcome to the word of tomorrow … 1984?

Kdo nakonec skončil se čtyřistatisíci měsíčně na hradě je úplně jedno. Pokud odhlédnu od burana, ač za omylem považovaného tupce, Zemana, oba dva kandidáti by nás representovali stejně. Klaus měl štěstí, že Paroubka nenávidí více lidí než Topolánka. Jsou to stejně jenom figurky, přičemž tahají za drátky jiní.

Je to stejné jako mít vlastní representativní silikonovou blondýnu, která raději moc nemluví. Také se to od ní nečeká, protože pokud poruší toto nepsané pravidlo, jde většinou o katastrofu. Velice snadno nás o tom přesvědčil několikrát český a hlavně americký president.

Volba hlavy státu byla o organizačních schopnostech lidí, které my, sprostí občané, ani neznáme, ti kteří tvoří českou politiku a nedělají ji pro slávu - ale pro peníze. Říká se tomu lobbismus.

Je smutné, že dnes vyhrála Sparta, přístě to může být Slávie. Ale nezávisle na tom, jaké má hráče. Závisle na tom, jaký má realizační tým. To je trošku vzhůru nohama.

Share/Save

Opět jsem po třičtvrtě roce začal jezdit do zaměstnání městskou hromadnou dopravou, dokonce jsem povýšil na tu pražskou. Prvních pár dní jsem si dělal iluze, bohužel po celém měsíci to proště iluze už být nemůže. Lidé v Praze prostě neumějí chodit.

Prapůvodně jsem očekával, že lidé budou kupříkladu při pochodu v metru dodržovat jasné premisy, tak známé z automobilové dopravy, tedy:

• v pravé části doravního pruhu se pohybují pomaleji jedoucí předměty
• v levé části naopak ty rychlejší

Toto je difrencovatelné, takže na nejlevějším kusu by se měly pohybovat předměty teoreticky rychlostí světla, vpravo jen ty prakticky stojící

Bohužel tyhle jednoduché premisy nikdo nedodržuje. V přestupních stanicích je tenhle frmol markantnější, protože se z metra vyhrne stovka cestujících, která chce pouze přejít na jinou trasu. Každý tam transport koná svou vlastní cestou, každý v pruhu, kde je volno, nezávisle na tom, jak rychle jde.

Člověk se pak dočká toho, že babička o holi jde úplně vlevo, ve středu jde maminka s dětmi a úplně vpravo někdo, kdo rychlost neřeší. Předcházet se pak nedá, lidi na to prostě kašlou.

O to zajímavější jsou jezdící schody. Nejen, že někteří občané města pražského nepochopili, že vlevo se nestojí, ale chodí, ještě ke všemu ta někdo někdy stojí naschvál a místo nechává vpravo. Zřejmě se vrátil z Británie.

Spousta lidí stojí tak špatně, že je nutné do nich vrazit. Kdysi před měsícem, jsem každého požádal, zda by nemohl uvolnit cestu, že poněkud zaclání. Jenže, když jdu do práce, přece jen tam také mluvím, nechci ztratit hlas již na schodech přízemním dožadováním se, aby uvolněte prostor, naše ramena se setkávají.

Postačí prosté: hit them all.

Share/Save